Časopis KOM

Výzkumné články

Ochranná účinnost fosforečnanu zinečnatého - vliv pH

Svoboda M. a spol.
1992, 36 (2), 31–36

Citace (ACS): Svoboda, M.; et al. Ochranná účinnost fosforečnanu zinečnatého - vliv pH. Koroze a ochrana materiálů 1992, 36 (2), 31–36.

Citace (ISO): Svoboda, M.; et al. Ochranná účinnost fosforečnanu zinečnatého - vliv pH. Koroze a ochrana materiálů 1992, vol. 36, no. 2, p. 31–36.

Experimentálně bylo prokázáno, že fosforečnan zinečnatý účinkuje jako antikorozní pigment v širší oblasti pil (při zkouškách byly hodnoty pH v rozmezí 5,1 až 6,7) a nikoli pouze při jeho nižších hodnotách, jak se uvádí v literatuře.
Výzkumné články

Smaltovatelnost ČS. plechů z konti-ocelí

Boule V.
1992, 36 (2), 38–40

Citace (ACS): Boule, V. Smaltovatelnost ČS. plechů z konti-ocelí. Koroze a ochrana materiálů 1992, 36 (2), 38–40.

Citace (ISO): Boule, V. Smaltovatelnost ČS. plechů z konti-ocelí. Koroze a ochrana materiálů 1992, vol. 36, no. 2, p. 38–40.

Koncem 60. let bylo plynulé odlévání oceli do bram technicky zvládnuto do té míry, že bylo možné začít s jeho masovým využitím v ocelárenském průmyslu. Od začátku 70. let se jeho podíl prudce zvyšoval a v polovině 80. let se v celosvětovém měřítku blížil k 50 %. V současnosti v řadě evropských zemí a v Japonsku činí podíl plynule odlévané oceli 90 až 100 %. Důvodem prudkého rozvoje této nové technologie je jednak ekonomická stránka - vyšší výtěžnost surové ocele, úspora energií atd., ale též kvalitativní výhoda litých bram, rovnoměrnost chemických a mechanických vlastností, vyšší čistota oceli apod. Je třeba zdůraznit, že přechod na plynulé odlévání oceli u plechů vhodných pro smaltování probíhal obtížněji. Příčinou byly zkušenosti z minulosti, že plechy z uklidněné ocele - a plynule lze odlévat jen uklidněné ocele - v porovnání s plechy z neuklidněných ocelí vykazovaly zvýšené riziko tvorby rybích šupin ve smaltu. Tento problém se podařilo úspěšně překonat úpravou technologie válcování zatepla i zastudena a v současné době se vyrábčjí plechy válcované zastudena pro konvenční smaltování většinou jen z ocelí odlévaných plynule.
Výzkumné články

Struktura mezivrstev mezi ocelí a slitinovými povlaky Al-Zn-Si nanesenými ponorem do taveniny

Hasil F.
1992, 36 (2), 23–27

Citace (ACS): Hasil, F. Struktura mezivrstev mezi ocelí a slitinovými povlaky Al-Zn-Si nanesenými ponorem do taveniny. Koroze a ochrana materiálů 1992, 36 (2), 23–27.

Citace (ISO): Hasil, F. Struktura mezivrstev mezi ocelí a slitinovými povlaky Al-Zn-Si nanesenými ponorem do taveniny. Koroze a ochrana materiálů 1992, vol. 36, no. 2, p. 23–27.

Jako důsledek reakce mezi železem nebo ocelí a taveninou při nanášení povlaků složených ze zinku nebo jeho slitin vzniká pod vlastním povlakem mezivrstva odlišných vlastností. Tato práce se zabývá mezivrstvami v případech, kdy slitina obsahovala kromě Zn i 55 % AI a 1,5 % Si. Reakčni doba byla proti běžné technologii prodloužena. takže mezivrstvy dosáhly tloušlky nejméně 15 um a bylo možno je studovat tradičnimi metodami elektronové analýzy. Výsledky studia distribuce jednotlivých prvků v povlaku i v mezivrstvách a výsledky semikvantitativni mikroanalýzy svědči o tom, že složeni mezi vrstev je velmi odlišné od složeni povlaku. Lze předpokládat, že přítomnost mezi vrstvy vzhledem k její vysoké tvrdosti. která podstatně převyšuje tvrdost povlaku i podkladové oceli, silně ovlivni mechanické vlastnosti celého systému.
Technologické zajímavosti a články z praxe

Korozní napadení radiačních trub krakovací pece dichlorethanu v s.p. Spolana Neratovice

Trenkler Z.
1992, 36 (2), 36–37

Citace (ACS): Trenkler, Z. Korozní napadení radiačních trub krakovací pece dichlorethanu v s.p. Spolana Neratovice. Koroze a ochrana materiálů 1992, 36 (2), 36–37.

Citace (ISO): Trenkler, Z. Korozní napadení radiačních trub krakovací pece dichlorethanu v s.p. Spolana Neratovice. Koroze a ochrana materiálů 1992, vol. 36, no. 2, p. 36–37.

Krakovací pec ve Spolaně Neratovice je v provozu od r. 1975 a slouží k štěpení dichlorethanu (EDC), který je veden trubkami vestavěného hadu. Ohřev zajišťuje 72 sálavých benzínových hořáků umístěných v obou bočních stěnách. Při pyrolytickém štěpení EDC koroduje vnitřní povrch radiačních trub při překročení teploty stčny nad 600 °C.
Technologické zajímavosti a články z praxe

Skúsenosti z prevadzkovania robotizovaného pracoviská pneumatického vrhania

Zdravecká E.
1992, 36 (2), 28–31

Citace (ACS): Zdravecká, E. Skúsenosti z prevadzkovania robotizovaného pracoviská pneumatického vrhania. Koroze a ochrana materiálů 1992, 36 (2), 28–31.

Citace (ISO): Zdravecká, E. Skúsenosti z prevadzkovania robotizovaného pracoviská pneumatického vrhania. Koroze a ochrana materiálů 1992, vol. 36, no. 2, p. 28–31.

Príspevok analyzuje kritéria pri výbere priemyselného robota zo skupiny technologických. Je vyústením experimentálnych meraní pneunatického ovrhávania, na základe ktorých bola určená nosnost a rychlost výstupnej hlavice priemyselného robota. Kondicionované zkúšky robota fR -32-E s prúlušnou ochranou vzhladom na zónu vrhania pri príprave brzdových segmentov potvrdili predpoklad kvality povrchu oproti ručnému vrhaniu. Kvalita prípravy sa prejavuje okrem iných dósledkov vo zvýšenej hodnote pevnosti spojenia brzdového obloženia oproti ručnému ovrhávaniu.