Časopis KOM

Výzkumné články

Vlastnosti plechov s organickými povlakmi po nadmernom vytvrdení

Dadejová D.
2000, 44 (2), 34–37

Citace (ACS): Dadejová, D. Vlastnosti plechov s organickými povlakmi po nadmernom vytvrdení. Koroze a ochrana materiálů 2000, 44 (2), 34–37.

Citace (ISO): Dadejová, D. Vlastnosti plechov s organickými povlakmi po nadmernom vytvrdení. Koroze a ochrana materiálů 2000, vol. 44, no. 2, p. 34–37.

V príspevku sou uvedené výsledky skúšek simulovaného vytvrzovanie organického povlaku na žiarovopozinkovanem plechu. Pri profilovani a tvárení nadmerne vytvrdených organických povlakov dochádza v nich k tvorbe trhliniek, ktorými prenikajů okolité atmosféry k chráneněmu materiálu akoróznymi procesmi narúšajú ich vzájemnou vazbu. Tým strácajú organické povlaky svojů ochrannů a dekorativnů funkci.
Technologické zajímavosti a články z praxe

Otázky odolnosti konstrukčních materiálů proti účinkům agresivního prostředí s možností vzniku korozního praskání

Horák Z.
2000, 44 (2), 27–33

Citace (ACS): Horák, Z. Otázky odolnosti konstrukčních materiálů proti účinkům agresivního prostředí s možností vzniku korozního praskání. Koroze a ochrana materiálů 2000, 44 (2), 27–33.

Citace (ISO): Horák, Z. Otázky odolnosti konstrukčních materiálů proti účinkům agresivního prostředí s možností vzniku korozního praskání. Koroze a ochrana materiálů 2000, vol. 44, no. 2, p. 27–33.

Příspěvek se zaměřuje na problematiku chování vybraných konstrukčních materiálů v podmínkách agresivního prostředí v souvislosti s přepravou plynu v konvergovaných plynovodech, jakož i v rozvodech a technologických systémech těžby a úpravy zemního plynu, při skladování v podzemních zásobnících plynu. Pozornost je věnována zejména účinkům prostředí s přítomností složek sulfanu, chloridů, oxidu uhličitého, organických kyselin a dalších komponent. Hodnocení vhodnosti jednotlivých vybraných materiálů do diskutovaných podmínek je zaměřeno na běžné konstrukční materiály a nízkolegované oceli. Výzkum vlivu vysoce agresivního prostředí byl orientován i na projevy běžných korozních účinků, zejména však na míru resistence jednotlivých materiálů vůči nejnebezpečnějšímu projevu agresivního prostředí, vyznačujícím se zvýšenou náchylností ke koroznímu praskání (SSCC).