Bulletin AKI

Obálka

Rozloučení s Ing. Milanem Pražákem, CSc.

V dubnu 2016 jsme se rozloučili s jednou nejvýznamnějších osobností působící v oboru korozního inženýrství Ing. Milanem Pražákem CSc., jehož práce v oboru elektrochemie svým významem dosáhly uznání nejen v bývalém Československu, ale i v zahraničí.  

Milan Pražák nenásledoval své humanitně a pedagogicky zaměřené předky. Otec Vilém byl docent - etnograf a strýc Albert univerzitní profesor - filolog. Strýc také významně zasáhl do politických událostí v Praze, počátkem května 1945 jako předseda České národní rady.

Pan Pražák začal po druhé světové válce studovat chemii na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství při ČVUT v Praze. Krátce po absolvování nastoupil do tehdy vznikajícího výzkumného ústavu ochrany materiálů.  Nastoupil tam spolu s dalšími schopnými mladými absolventy vysokých škol. Řada z nich tvořila u nás páteř kvalitního korozního výzkumu po minimálně další čtvrtstoletí.

Měli štěstí, neboť prvým ředitelem zakládaného ústavu by vzdělaný Milič Roubal, který dbal především na výzkum podstaty korozních problémů. To velmi vyhovovalo fyzikálně-chemicky zaměřenému Milanu Pražákovi.

Spolu s bratrem Vilémem v polovině padesátých let sestavili mezi prvými na světě elektronické regulační zařízení – potenciostat. Potenciostaty jsou dosud nezbytným prostředkem zkoumání koroze kovů v elektrolytech a uplatňují se zvláště při výzkumu pasivity kovů. Právě na pasivitě je založena korozní odolnost většiny technicky využívaných kovů a té se Milan Pražák především věnoval.

Vznikající SVÚOM se stal i zásluhou Milana Pražáka významným výzkumným pracovištěm nejen v měřítku tehdejšího státu. Ze všech tehdejších korozníků byl Milan Pražák nejuznávanější osobou ze strany elektrochemiků – zvláště žáků Jaroslava Heyrovského z Polarografického ústavu akademie věd. Jeho úzké výzkumné kontakty s akademií trvaly více než 30 let a vyústily i do jeho činnosti pro Mezinárodní elektrochemickou společnost, pro Evropskou federaci pro korozi a ve členství v redakční radě časopisu Corrosion Science.

Přes hluboké teoretické znalosti mohl Milan Pražák z kádrových důvodů obhájit disertační práci až v 38 letech. Stalo se tak díky dalšímu osvícenému a teoreticky zaměřenému řediteli ústavu Karlu Bartoňovi. Ten navzdory kádrovým námitkám zajistil podporu jeho práce významnými ruskými vědci Frumkinem a Kolotyrkinem. 

Milan Pražák se nevyhýbal ani technickým aplikacím a byl například mezi prvými na světě, kteří se pokusili o průmyslovou aplikaci anodické protikorozní ochrany. Díky své odborné činnosti byl také právem mezi prvými čestnými členy Asociace korozních inženýrů vzniklé v roce 1991 a vystupoval na jejích konferencích až do roku 2002.

prof. Ing. Pavel Novák, CSc.

„Osobnost Ing. Milana Pražáka, CSc., který nás nedávno opustil, vyzařovala pro nás hřejivě a povzbudivě, jak ve vztahu ke spolupracovníkům, tak i studentům. Vystihoval jej vždy laskavý úsměv a nadšení pro práci. Milan byl nejen dobrý člověk, ale i nadaný experimentátor a navíc zapálený radioamatér. Když nám práce C. Edeleana a M. H. Robertse odhalily metody potenciálové polarizace, a tím i schéma Hicklingova potenciostatu (1942), Milan, ve spolupráci s bratrem Vilémem, v krátké době realizoval toto originální zařízení pro studium pasivního stavu a výzkumu sklonu korozivzdorných ocelí ke strukturním druhům koroze, a tím objevení "sekundární pasivity", což prezentoval na Kongresu o pasivitě v Heidelbergu. Společné aktivity jsme později zažili na mezinárodním korozním kongresu v Bruselu a Amsterodamu a také při setkání s prof. Schwenkem, prof. Herbstlebem a prof. Spähnem v Německu. Padesátá léta přinesla na SVUOM problémy s "prověrkami" a se slučováním s Kovofinišem. Nastalo propouštění, z kolektivu musel odejít i Vilém Pražák ("dva bratři nemohli pracovat v jednom ústavu"). Bylo to složité období, ale Milan dokázal ve své práci i nadále pokračovat. Vynikající odborné kvality, výsledky a světově uznávané poznatky Milana Pražáka byly oceňované jak u nás, tak v zahraničí. Z našich osobností, které posuzovaly a také vysoce oceňovaly jeho vynikající výsledky, můžeme jmenovat prof. Dr. Ing. Korittu, prof. Ing. Teindla, DrSc., prof. Ing. Koutského, DrSc., prof. Dr. Ing. Kubelíka a prof. Dr. Ing. Pluhaře. Ing. Milan Pražák, CSc. bude navždy patřit do korozní komunity a budeme na něj s úctou vzpomínat.“

Vladimír Číhal, Marie Blahetová a přátelé

„Od okamžiku, kdy jsme se poznali, se pro mne Milan Pražák stal člověkem, jehož jsem si nejen vážil, ale kterého jsem i obdivoval. Myslím, že měl báječný dar dodat sebedůvěru mladým lidem začínajícím po VŠ svou profesní kariéru. Na druhé straně věděl jak zklidnit ty příliš netrpělivé a očekávající rychlou kariéru ve vědeckém světě. K těm, pro které je touha po dokonalosti publikační brzdou, uměl být trpělivý a snažil se je osvobodit od přílišných pochybností. Sám však po celý život zastával názor, že publikace, kterým by přílišný spěch mohl uškodit, by měly být pozdrženy a případně přepracovány. Dodnes mu závidím vzácnou vlastnost poradit, aniž by ostatním vnucoval svůj vlastní názor na řešený problém.“

Boleslav Eremiáš

„Milana jsem znala po celá desetiletí, a i když se naše profese poněkud rozcházely, velmi jsem si ho vážila pro jeho klidnou a vyrovnanou povahu. Když na něj nyní vzpomínám, vybaví se mi naše pradávné víkendové zájezdy na lyže do Krkonoš, kam jsme několikrát s ostatními vyrazili z Jenerálky. Společnost byla tak přátelská, že tato krásná vzpomínka na společné chvíle nevymizela dodnes.“

Dagmar  Knotková

„Ing. Milana Pražáka jsem poznal krátce po tom, co jsem v roce 1978 nastoupil do SVÚOM. Přestože byl o generaci starší a v té době již dávno mezinárodně uznávanou odbornou kapacitou, choval se k nám všem mladším a s oborem se teprve seznamujícím jako ke kamarádům. To především poznali a ocenili ti, kteří s ním na Jenerálce pracovali. Na každé naše setkání jsem se velmi těšil, a to zvláště od doby, kdy jsem zjistil, že kromě společného zaměstnavatele nás spojuje ještě i láska ke Krkonoším. To se ukázalo, když jsme se setkávali na chatě ve Sv. Petru, kam často jezdil s rodinou, a všichni společně tu holdovali běžkám. Opravdu velmi rád budu na tyto chvíle stále vzpomínat.

Jiří Sikač

„Osobně jsem si Milana Pražáka velmi vážil, protože to byl on, kdo byl vždy a nezištně ochoten poradit, což jsme s Vladimírem Kučerou využívali při našich diplomových i disertačních pracích na VŠCHT Praha. Myslím si, že je velká škoda, že Milan nenásledoval pedagogickou aktivitu svého otce či strýce, měl pro ni všechny osobnostní předpoklady. Bránily tomu ale především problémy ze strany komunistického režimu. Vzpomínám si ale, že v druhé polovině šedesátých let byl Josefem Korittou, který byl tehdy rektorem a vedoucím katedry, podniknut nesmělý pokus a Milan Pražák se ocitl v jeho návrhu osob perspektivních pro habilitaci na katedře metalurgie VŠCHT. To ale doba tzv. normalizace zcela zhatila. Milan zůstal jako vedoucí vědecký pracovník ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálu a dál ochotně vedl mladé výzkumníky a podílel se i na výuce korozníků v rámci kurzů celoživotního vzdělávání. Přeji vám všem, abyste na Milana Pražáka vzpomínali jen jako na přátelského, skromného, usměvavého a vzdělaného člověka tak, jak jsem ho poznal já v době jeho aktivního profesního působení.“

Pavel Novák

Obr.1 Milan Prazak (foto Jan Prokop)

Výroční a společenská rubrika

Rozloučení s Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslavem Kocichem, Ph.D.

Dňa 19.4.2016 zomrel významný vedec, vysokoškolský učiteľ a bývalý dekan Hutníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich, Ph.D. Narodil sa dňa 1.4.1930 vo Frýdku-Místku, kde aj prežil svoju mladosť. Po maturite na ostravskej Vyššej priemyselnej škole strojníckej a ročnej konštruktérskej praxi vo Vítkovických železiarňach sa zapísal na Hutnícku fakultu Vysokej školy banskej v Ostrave. Po jej úspešnom ukončení v roku 1953 nastúpil ako asistent na Hutnícku fakultu novozaloženej Vysokej školy technickej – terajšej Technickej univerzity v Košiciach. V roku 1962 sa habilitoval na docenta. Vo svojich 42 rokoch sa stal mimoriadnym a vo 49 rokoch riadnym profesorom v odbore korózia kovov. Svoje organizačné a riadiace schopnosti zúročil ako zástupca vedúceho Katedry náuky o kovoch, ako prodekan a v rokoch 1962 – 1966 a ďalej v rokoch 1973 – 1982 ako dekan fakulty.

V tom čase ako mladý asistent sa stal zakladateľom výučby a výskumu v oblasti korózie na Hutníckej fakulte. Už vo svojej kandidátskej práci, ktorou zakončil  vedeckú ašpirantúru, sa venoval problematike koróznej únavy materiálov vrtných tyčí pre hlbinnú ťažbu a geologický prieskum. Do výskumu koróznej únavy, neskôr problematiky ocelí typu Corten a ďalších aktuálnych tém, pritiahol mladších spolupracovníkov z pracoviska i praxe. Založil košickú vedeckú školu korózie a vychoval v nej 15 kandidátov vied. Bol riešiteľom a zodpovedným riešiteľom množstva vedecko-výskumných úloh, z ktorých boli mnohé riešené v medzinárodnej spolupráci. Z výsledkov svojej bohatej vedeckej činnosti publikoval viac ako 200 pôvodných vedeckých prác, vydaných v domácich a zahraničných časopisoch a prezentovaných na domácich a zahraničných konferenciách. Mimoriadne boli oceňované výsledky jeho spolupráce s priemyselnou sférou v oblasti plynárenstva, energetiky, hutníctva, chemického priemyslu a strojárstva. Slovenskou akadémiou vied bol ocenený Zlatou medailou Auréla Stodolu. Vrcholným uznaním jeho zásluh o rozvoj vedy bolo udelenie čestného titulu Doctor honoris causa v roku 2002.

Pedagogické pôsobenie profesora Kocicha sa neobmedzovalo len na fakulty košickej techniky, ale opakovane prednášal i v Nemecku na Bergakademie Freiberg. Koróznu gramotnosť pomáhal šíriť svojou činnosťou vo vedecko-technických spoločnostiach. Z tohto pohľadu je významné jeho pôsobenie vo funkcii predsedu celoštátnej Odbornej skupiny korózie a povrchovej úpravy pri Slovenskej strojárenskej spoločnosti. Do vysokého veku bol garantom medzinárodných vedeckých konferencií Korózia úložných zariadení a Korózia v energetike, striedajúcich sa a usporiadaných v dvojročných cykloch. Vysoko boli cenené ním vedené odborné kurzy korózie v rámci celoživotného vzdelávania pracovníkov plynárenstva a energetiky.

Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich, Ph.D. sa do poslednej chvíle snažil podeliť o svoje vedomosti a skúsenosti s pracovníkmi a študentmi Hutníckej fakulty ako emeritný profesor. Bol však známy nielen ako významný vedec, učiteľ, riadiaci pracovník vo funkciách zástupcu vedúceho katedry, prodekana a viacnásobného dekana Hutníckej fakulty, ale v  neposlednom rade aj ako človek so zmyslom pre láskavý humor. Bol príjemný spoločník, do vysokého veku nadšený cyklista, filatelista, zanietenec genealógie a zanietený pisateľ rôznych spomienok zo súkromia a historických traktátov o Hutníckej fakulte. Jeho srdce sa navždy zastavilo vo veku nedávno dožitých 86 rokov. Jeho spomienky, rady, názory a odporúčania budú navždy chýbať všetkým, ktorí ho poznali.

Česť jeho pamiatke.

Doc. Ing. Iveta Vasková, PhD.

dekanka Hutníckej fakulty TU v Košiciach

Obr. 1 Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich, Ph.D.

Výroční a společenská rubrika

Cena Milana Pražáka

Jedním z hlavních bodů činnosti Asociace korozních inženýrů je propagace oboru koroze s cílem dosáhnout efektivnější aplikace poznatků protikorozní ochrany v praxi a snížit tak ztráty korozí způsobované. K tomu nepochybně patří také oceňování jedinců se zvláštním přínosem oboru. Doposud k tomu mimo čestného členství neměla AKI žádný nástroj. Čestné členství je udělováno členskou schůzí na návrh Výboru jednou za 4 roky za zásluhy o AKI. Ani AKI, ani jiná organizace však v České republice neoceňuje osobnosti za výsledky jejich odborné činnosti tak, jak je běžné na evropské či světové úrovni. Příkladem mohou být ceny Cavallaro Medal a European Corrosion Medal udělované Evropskou korozní federací, EFC, Willis Rodney Whitney Award a Frank Newman Speller Award od NACE nebo Marcel Pourbaix Award Mezinárodní korozní rady, ICC. Proto Výbor AKI na své květnové schůzi schválil vytvoření Ceny Milana Pražáka, která bude od letošního roku udělována osobnostem s významným a dlouhodobým přínosem v oblasti korozního inženýrství, protikorozní ochrany nebo vědeckého poznání v oblasti koroze z akademické, výzkumné nebo aplikační sféry.

Proč právě Cena Milana Pražáka? Není mnoho výzkumníků činných v oboru koroze v České republice s tak jednoznačným přínosem v lokálním i celosvětovém měřítku. Ing. Milan Pražák, CSc. obohatil korozní výzkum zejména aplikacemi elektrochemických metod. Jeho pionýrská činnost ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů a celoživotní nezištné sdílení znalostí obohatilo současné i následující generace českých a slovenských korozníků a významně pomohlo k světově silné pozici českého korozního výzkumu. Neméně důležitá pro něj byla i aplikační činnost v oblasti protikorozní ochrany.

Smutným faktem je, že mezi prvotním návrhem Ceny a jejím schválením Výborem Milan Pražák zemřel. Drobnou útěchou nám může být to, že byl o návrhu svým synem jen několik dní před smrtí informován a potěšen a začal přemýšlet o fyzické podobě Ceny.

Cena Milana Pražáka bude udělována nanejvýš jednou ročně a bude sestávat z diplomu, plakety a bezplatné účasti na konferenci AKI, během jejíhož konání bude příjemci slavnostně předána. Příjemce Ceny bude zároveň požádán o přednesení příspěvku se vztahem k oceněné práci. Vytvoření plakety se ujal profesor Pavel Novák. Záměrem je, aby připomínala dílo i osobnost Milana Pražáka. Její podoba bude představena v příštím Bulletinu AKI.

Příjemce Ceny nemusí být členem AKI a může být jakékoliv národnosti. Oceněná práce musí však být vykonána v České republice nebo mít k České republice úzký vztah.

Kandidáta pro Cenu Milana Pražáka může navrhnout jakýkoliv člen AKI formou dopisu adresovanému jednateli AKI. Dopis musí obsahovat stručné odůvodnění návrhu. Uzávěrka nominací bude vždy 30. dubna. Příjemce Ceny pak vybere výbor AKI na svém květnovém zasedání. V případě těsného výsledku hlasování nebo jakýchkoliv pochyb o kvalitách kandidáta si výbor AKI ponechává právo Cenu v daném roce neudělit.

Aby bylo možné udělit první Cenu již letos, na říjnové konferenci AKI, nominace lze jednateli Milanu Kouřilovi posílat výjimečně až do 15. září. Příjemce vybere Výbor korespondenčně. Velmi oceníme vaše návrhy.

Tomáš Prošek
Výroční a společenská rubrika

Spolupráce s izraelskou korozní komunitou

Izrael patří již dlouhodobě k důležitým obchodním partnerům České republiky. Jde o náš pátý nejvýznamnější mimoevropský exportní trh a klíčového partnera v oblasti Blízkého východu. Dobré vztahy s Izraelem jsou výsledkem podpory Československa v období budování izraelského státu a spolupráce navázané po roce 1990.

V květnu navštívil Českou republiku již poněkolikáté pan Alec Groysman, prezident Izraelské společnosti chemických inženýrů a chemiků a bývalý prezident Izraelského korozního fóra. K České republice má velmi blízký vztah a pravidelně se k nám vrací. S izraelskými a českými kolegy se snaží prakticky naplňovat rámcovou smlouvu o spolupráci mezi chemickými společnostmi České republiky a Izraele, kterou spolupodepsal s profesorem Janem Johnem, prezidentem České společnosti chemické, profesorem Jiřím Drahošem, prezidentem České společnosti chemického inženýrství, profesorem Jaromírem Ledererem, presidentem České společnosti průmyslové chemie, profesorem Ehudem Keinanem, prezidentem Izraelské chemické společnosti a panem Amiadem Alexandronem, prezidentem Izraelského institutu chemických inženýrů v Jeruzalémě v roce 2014. Na fotografii z jednání, na kterém byla smlouva podepsána, je spolu s Pavlem Bělobrádkem, vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, Amiadem Alexandronem a Ehudem Keinanem. Jakožto uznávaný odborník v oblasti korozní ochrany v petrochemickém průmyslu se Alec Groysman hodlá zasazovat o prohloubení spolupráce mezi českou korozní komunitou reprezentovanou AKI a korozní komunitou izraelskou.

Pan Alec Groysman nám laskavě pomůže s přípravou spojených konferencí ICC a EUROCORR v roce 2017 v Praze jako člen Mezinárodní vědecké rady a předsedající sekce zaměřené na korozní problémy v průmyslu těžby a zpracování ropy a plynu. Zavázal se konferenci aktivně propagovat v Izraeli a přilákat účastníky i vystavovatele. Já jsem na oplátku přijal pozvání na 12. konferenci Izraelského korozního fóra, která se bude konat 24. listopadu 2017 v Tel Avivu pod záštitou NACE. Při této příležitosti nabízím členům AKI možnost poskytnutí kontaktů na firmy a jednotlivce činné v oblasti protikorozní ochrany v Izraeli či zajištění schůzky.

Do budoucna plánujeme zorganizovat společný workshop zaměřený na problémy petrochemického průmyslu, korozní monitoring a korozní management a případně i návštěvu Izraele pro české podniky a naopak. Pro podniky a výzkumné instituce existuje také možnost společných projektů v rámci programu Gesher/Most financovaného oběma vládami.

Pro další informace mě, prosím, neváhejte kontaktovat e-mailem (tomas.prosek@vscht.cz) nebo telefonicky (723 242 413).

Tomáš Prošek

Obr.1 Alec Groysman

Informace o konferencích

Konference Metallography 2016

V druhé polovině dubna (20. -22. 4.2016) se uskutečnil 16. ročník pravidelného mezinárodního sympozia Metalografie a materiálových věd " Metallography 2016". Tato akce se pořádá v nádherné lokalitě Vysokých Tater nedaleko Tatranské Lomnice, ve Staré Lesné. V pravidelných tříletých intervalech se zde setkávají odborníci z celého světa již od roku 1969. Tato konference je zaměřena nejen na oblast kovových materiálů, ale také na mnoho dalších moderních materiálů a technologií. Prezentace výsledků vědců z celého světa byla doplněna i výstavou nejmodernějších přístrojů, zařízení a technologií.

Konference byla zahájena večer 19. 4. 2016 slavnostním přípitkem s ochutnávkou místních slovenských specialit. Úvodní přednáška, která se uskutečnila již ve večerních hodinách po slavnostním zahájení konference, byla v podstatě pozvánkou do překrásných míst Vysokých Tater. V. Rušín všechny zaujal svou přednáškou “Space walking” s velkým množstvím nádherných fotografií místní krajiny a nevšedních obrázků z vesmíru, které byly pořízeny v observatoři na Lomnickém štítu.

Ostatní přednášky probíhaly po celé dva následující dny souběžně v několika přednáškových sálech v jednotlivých sekcích. Seznam jednotlivých příspěvků je možno nalézt na stránkách konference (http://web.tuke.sk). Součástí konference byla také posterová sekce, která vzbudila velký zájem a v prostorách k ní určených probíhala diskuse nad jednotlivými příspěvky účastníků.

 Po ukončení odpoledního bloku přednášek se ve středu večer pořádala pro všechny účastníky stylová večeře v nedaleké kolibě ve Staré Lesné. Bylo připravené servírované menu složené z několika chodů, které bylo proloženo vystoupením místní folklórní skupiny a dále pak udílením cen účastníkům soutěže o nejlepší fotografii. Byli též oceněni významní recenzenti příspěvků do Materials Science Forum, kde se publikují jednotlivé příspěvky z konference.

Ve čtvrtek byl program přednášek o něco kratší, aby měli účastníci možnost podniknout alespoň malý výlet do okolí, neboť krása Vysokých Tater, které jsou zde na dosah, všechny neodolatelně lákala k turistickým aktivitám. Večer se konal v místním hotelu Společenský večer, který byl opět ve znamení slovenských specialit a jiných kulinářských dobrot.

Konference Metallography 2016 proběhla ve velmi přátelské a příjemné atmosféře a nelze než popřát organizátorům hodně sil v organizaci budoucího již 17. ročníku, který se uskuteční ve Staré lesné v roce 2019.

Iva Pospíšilová 

Obr. 1 Vychodni Tatry - pohled ze Stare Lesne

Informace o konferencích

4. mezinárodní chemicko-technologická konference ICCT 2016

V pondělí 25. dubna se vydala značná část pracovníků a studentů Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství z VŠCHT Praha do historického městečka Mikulova. Přitahovala je sem nejen malebná krajina vinařského kraje. Konala se zde totiž ve dnech 25. – 27. 4. 2016 4. mezinárodní chemicko-technologická konference. Útočištěm se stal hotel Galant se svými přednáškové sály stylově nazvanými podle v oblasti pěstovaných odrůd vín - Aurelius, Cabernet, Sauvignon, Pálava, Frankovka a Tramín.

Konference byla zahájena sérií plenárních přednášek, po kterých následovala chvilka odpočinku a welcome drink spojený s posterovou sekcí. Druhý den se již program konference rozjel naplno a v jednotlivých sálech probíhaly souběžně přednášky z různých oblastí chemie od syntézy a výroby léčiv, petrochemie a organické technologie, biopaliv, zpracování odpadů a ochrany ovzduší, anorganické technologie až po materiálové inženýrství a biomateriály pro medicínu. Každému tedy byl vytvořen dostatečně velký prostor proto, aby si mohl rozšířit znalosti a povědomí o výzkumu mimo svůj specializovaný obor. Zejména v diskusích po přednáškách zaznívaly zajímavé dotazy a inspirativní nápady od lidí s jiným zaměřením, které se pak střetávaly s argumenty a vysvětleními od specialistů. Po odpolední sekci přednášek následoval společenský večer s rautem a příjemným posezením u sklenky dobrého vína. Ten byl příležitostí nejen pro pokračující debaty o vědě, hledání inspirace do dalších výzkumů, ale i pro neformální rozhovory mezi účastníky konference. Závěrečný den nabídl zkrácený dopolední blok odborného programu program. Někteří účastníci si však zvolili program alternativní v podobě výletu na Svatý kopeček. Obědem byla konference ukončena a všichni zúčastnění se rozjeli do svých domovů. 
Pavel Salvetr

Obr.1 Mikulov - pohled z terasy mikulovskeho zamku

Informace o konferencích

25. ročník mezinárodní konference metalurgie a materiálů METAL 2016

Ve dnech 25. - 27. května 2016 se v hotelu Voroněž v Brně uskutečnil jubilejní 25. ročník mezinárodní konference metalurgie a materiálů METAL 2016. Organizátorem celé akce byla společnost Tanger s.r.o., které má již mnohaletou zkušenost s pořádáním podobných akcí. Konference byla zahájena plenárními přednáškami prof. Marcelem Somersem z Dánska a Ing. Karlem Sakslem, DrSc. z Košic. Konference byla rozdělena na šest přednáškových a na šest posterových sekcí. Náplní sekce A byly nové způsoby zpracování odpadů z výroby surového železa a oceli, recyklace a bezproudové technologie. Také zde bylo možné vyslechnout přednášky na téma nových aktuálních směrů vývoje technologie výroby železa a oceli doplněné o fyzikální a numerické modelování procesů jejich výroby. Sekce B byla zaměřena na technologickou tvařitelnost kovů a nové pokrokové metody tváření doplněné o numerické modelování procesů tváření za tepla i za studena. V sekci C bylo možné vyslechnout přednášky zaměřené na fyzikální metalurgii ocelí nebo přednášky zaměřené na vysoko pevné oceli a oceli pro aplikace za vysokých teplot a zvýšených tlaků. Náplní sekce D byla problematika protikorozní ochrany povrchu kovů a to především elektrochemickým a žárovým povlakováním, plazmovými nástřiky, nanášením PVD a CVD vrstev a metodami organických, sklovitých a sklokeramických nátěrů. Sekce E byla zaměřena na neželezné kovy a slitiny, způsoby jejich výroby, přípravy intermetalických sloučenin, kompozitních materiálů, materiálů s řízenou pórovitostí a jejich aplikací v oboru biomedicíny. Sekce F byla zaměřena na ekonomiku a řízení metalurgické výroby.

Posterová sekce byla rozdělena do stejných sekcí jako přednášky a prezentace posterů se uskutečnilo ve čtvrtek od 17-19.30 hodin. Celý blok byl završen soutěží o nejlepší poster. První tři vítězové obdrželi hodnotné ceny a dále bylo předáno pět čestných uznání.

V rámci doprovodného programu si účastníci konference mohli vybrat plavbu lodí po Brněnské přehradě, prohlídku prvorepublikové vily Loew-Beer, nebo akční návštěvu Vědeckého parku Brno, který se nachází hned naproti hotelu Voroněž. Středeční společenský večer pořádaný přímo v krásných prostorech hotelu Voroněž a čtvrteční Beer party v nedaleké restauraci Moravská chalupa byly příjemným zpestřením celé akce.

Konference METAL 2016 měla již tradičně vysokou účast a i v tomto roce hostila více než 500 účastníků nejen z Evropy, ale i z ostatních zemí světa, a to především z Asie a afrického kontinentu. Velmi dobře zorganizovaná konference byla přínosem pro všechny zúčastněné a již teď je možné se těšit na její další ročník.

Šárka Msallamová

Obr. 1 Hotel Voronez

Informace o konferencích

Fórum nerezářů 2016 3. konference o korozivzdorných ocelích

25. - 26. října 2016, hotel Zámek Valeč (u Třebíče)

Redakce časopisu Focus Nerez připravuje 3. ročník konference pro zpracovatele, uživatele a obchodníky s korozivzdornou ocelí – Fórum nerezářů 2016, která se bude konat ve dnech 25. - 26. října 2016 v hotelu Zámek Valeč na Vysočině. Tato odborná, technicky zaměřená konference se bude zabývat specifickými problémy volby a zpracování tohoto výjimečného a stále častěji používaného materiálu. 

Fórum nerezářů 2016 programově naváže na předchozí dva ročníky. Změnou bude místo konání konference, které se po dvou letech přesune z Ostravy na Vysočinu. Zde působí firma ACO Industries k.s., která je generálním partnerem letošního Fóra nerezářů. Zde také proběhne 2. den konference exkurze do výrobních provozů tohoto významného zpracovatele korozivzdorné oceli.

Přednáškový program letošní konference bude opět zaměřen na nejdůležitější témata spojená s problematikou branže korozivzdorných ocelí, kterými jsou: koroze, správná volba materiálu, správné postupy a zásady zpracování korozivzdorných ocelí, jejich svařování a dělení, povrchová úprava apod. Tyto a mnohé další otázky budou v průběhu Fóra nerezářů 2016 zodpovězeny zkušenými přednášejícími.

Mezi přednášejícími se účastníkům Fóra představí jak odborníci z technických univerzit v České republice, tak odborníci z praxe - zástupci firem, kteří denně řeší problémy vznikající při zpracování korozivzdorných materiálů. Nebudou chybět ani zástupci zahraničních firem.

Po ukončení přednáškového dne bude následovat doprovodný program konference – prohlídka a společná večeře v prostorách Dalešického pivovaru včetně ochutnávky zde vyrobené piva.

Přihlašovací formulář v elektronické podobě a další informace naleznete v nejbližších dnech na:

www.forum-nerezaru.com

Pavlína Opletalová

Obr.1 Dalesicky pivovar

Informace o konferencích

Muzea, památky a konzervace 2016

Restaurátory i teoretiky oblíbená konference se letos uskutečnila ve dnech 18.–19. května. Přednášková i posterová sekce se konaly v prostorách Slezské univerzity v Opavě. Na programu bylo mnoho příspěvků z konzervátorské praxe i z výzkumné činnosti. Trochu netradiční a velice zajímavá byla přednáška Kateřiny Baťkové ze SLU v Opavě s názvem Muzeum patologie, rekonzervace tekutinových preparátů. Prezentace příspěvků byly řazené podle materiálů a podle stupně studia. Začínali studenti bakalářských studií poté magisterských a na závěr své příspěvky přednášeli doktorandi. Konference se zúčastnili studenti vysokých škol z Prahy, Brna, Opavy, Pardubic a Bratislavy. Odpoledne proběhla soutěžní posterová sekce, ve které se mezi třemi nejlepšími postery umístily hned dvě studentky v VŠCHT Praha. Po prvním konferenčním dni byla možnost si prohlédnout expozice Slezského zemského muzea. Večer se všichni účastníci sešli na společenském diskuzním večeru v Kluku Art. Na úvod druhého dne bylo zařazeno několik zajímavých prezentací týkajících se průzkumu a konzervování starých tisků. Závěr konference se nesl v duchu výzkumných prací a přiblížení některých analytických metod studenty doktorských studijních programů. Veliká pochvala patří organizátorům akce za skladbu příspěvků, vydařený společenský večer a bezednou konvici s kávou a čajem.

Zuzana Pecenová

Obr.1 Umelecka instalace v mestskem parku v Opave