Bulletin AKI

Obálka

Klidné prožití vánočních svátků a mnoho pohody v roce 2018 přeje AKI

  

Přehledové články (review)

Nové technické normy v 2. pololetí 2016 a 1. pololetí 2017

V období od července 2016 do června 2017vyšlo celkem 36 norem, z toho třináct přejímá příslušné evropské či mezinárodní normy překladem a 23 oznámením ve Věstníku ÚNMZ (vyhlášením).

Patrně nejvýznamnější z vydaných norem byl soubor sedmi částí ČSN EN ISO 4628 (67 3071) Nátěrové hmoty – Hodnocení degradace nátěrů – Klasifikace množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu. Jde o část 1: Obecný úvod a systém označování, část 2: Hodnocení stupně puchýřkování, část 3: Hodnocení stupně prorezavění, část 4: Hodnocení stupně praskání, část 5: Hodnocení stupně odlupování, část 7: Hodnocení stupně křídování metodou sametu a část 10: Hodnocení stupně nitkové koroze. Ve všech případech jde o náhradu již existujících norem stejného označení. Změny jsou dílčího charakteru, mimo jiné byly všechny části navázány na ČSN EN ISO 13076 (Nátěrové hmoty – Osvětlení a postup pro vizuální hodnocení nátěrů) Tím byla dokončena revize celého souboru, protože části 6 a 8 již byly revidovány dříve a část 9 neexistuje.

Další často používanou normou, která se ve sledovaném období dočkala revize, je ČSN EN ISO 4624 (67 3077) Nátěrové hmoty – Odtrhová zkouška přilnavosti. S touto normou přišel do styku snad každý, kdo někdy hodnotil nátěry. Změny jsou dílčího charakteru, jednotlivé metody popsané v této normě nyní stačí označit jako metodu A (sendvičová metoda, tj. se dvěma tělísky a vzorkem mezi nimi), B (zkouška z jedné strany s použitím tělíska a vnějšího kruhu) nebo C (se dvěma tělísky, z nichž jedno je natřeno). Pro správné provedení zkoušky je jednou z podmínek správné oříznutí zkušebního tělíska (Obrázek 1).

Do oboru nátěrů a nátěrových hmot patří i další revidovaná norma, bez které se při jejich zkoušení nelze obejít, a to ČSN EN ISO 1514 (67 3009) Nátěrové hmoty – Normalizované podklady pro zkušební nátěry. Zde jsou změny rozsáhlejší, např. byly vypuštěny články týkající se chromátování. Nově jsou zahrnuty i vzorků z dalších typů materiálů (pásy s kontinuálně naneseným nátěrem, plasty, plastové kompozity vyztužené skleněnými či uhlíkovými vlákny).

Konkrétnímu typu zkoušky se věnuje ČSN EN ISO 3248 (67 3110) Nátěrové hmoty – Stanovení účinku tepla (opět jde o revizi, změny jsou dílčího charakteru). Rovněž ČSN EN ISO 4623-2 (67 3107) Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti proti nitkové korozi – Část 2: Hliníkové podklady je revizí již dříve vydané normy. Zde je však vhodné upozornit, že počet vzorků pro každou zkoušku byl zvýšen ze dvou na tři a byla upravena šířka řezu a blíže popsán jeho profil (Obrázek 2).

Další normy z oboru organických povlaků jsou převzetím evropských norem (popř. i mezinárodních) oznámením ve Věstníku, mnohdy jde o několik částí téhož souboru. Pouze v angličtině lze tedy získat tyto české technické normy:   

- ČSN EN ISO 2811-1 (67 3012) Nátěrové hmoty – Stanovení hustoty – Část 1: Pyknometrická metoda - předchozí vydání vyšlo v češtině  

- ČSN EN ISO 4629-1 (67 3041) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hydroxylového čísla – Část 1: Titrační metoda bez použití katalyzátoru - nahrazuje dřívější ČSN EN ISO 4629, část 2 je nová

- ČSN EN ISO 4629-2 (67 3041) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hydroxylového čísla – Část 2: Metoda s použitím katalyzátoru  

- ČSN EN ISO 4630 (67 3025) Čiré kapaliny – Hodnocení barev pomocí Gardnerovy barevné stupnice - nahrazuje dřívější části 1 a 2, nyní obsahuje pouze spektrofotometrickou metodu – vizuální porovnání vypuštěno            

- ČSN EN ISO 6271 (67 3026) Čiré kapaliny – Hodnocení barev pomocí platino-kobaltové barevné stupnice - obdobné změny jako u ČSN EN ISO 4630 – spojení částí a pouze spektrofotometrická metoda

- ČSN EN ISO 7784-1 až 3 (67 3082) Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti proti abrazi

- všechny tři části jsou revizemi předchozích vydání s mírně odlišnými názvy

- ČSN EN ISO 16482-1 a 2 (67 0576) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hmotnostního podílu netěkavých látek ve vodných disperzích pryskyřic - obě části jsou vydány poprvé

- ČSN EN ISO 16773-1 až 3 (67 3006) Elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) pro kovové vzorky s povlaky i bez povlaků – opět revize dřívějších vydání, mírně odlišné názvy, část 4 již vydána o rok později

 

Jako překlad příslušné evropské a mezinárodní normy byla vydána ČSN EN ISO 2178 (03 8181) Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech – Měření tloušťky povlaku – Magnetická metoda. Jde o revizi již dvacetileté normy popisující jednu z nejrozšířenějších metod měření tloušťky povlaků a rozsah normy je proti předchozímu vydání několikanásobně větší. Popis principů jednotlivých magnetických metod, činitelů ovlivňujících přesnost měření, kalibrace a nastavení přístroje, postupu měření, nejistoty výsledků a rozsáhlé přílohy připomínají místy spíše manuál, ale zřejmě je to zapotřebí, když se lze v odborných textech dočíst o magnetoinduktivní metodě nebo o přilnavostním tloušťkoměru. U všech metod popsaných v této mezinárodní normě se tloušťka povlaku stanoví pomocí magnetické indukce:

- magnetická odtrhová metoda (Obrázek 3a);

- indukční metoda;

- metoda měření magnetického indukčního toku (Obrázek 3b)

Základní princip všech magnetických metod měření je na tom, že magnetická indukce v blízkosti zdroje magnetického pole (permanentního magnetu nebo elektromagnetu) závisí na vzdálenosti od magnetizovatelného podkladového kovu. Tento jev se používá ke stanovení tloušťky nemagnetického povlaku naneseného na podkladový kov. V současné době je většina komerčních přístrojů vybavena sondami měřícími současně magneticko-indukční metodou a metodou vířivých proudů, takže lze jedním přístrojem měřit tloušťky povlaků na magnetických i nemagnetických podkladech.

 

Další normou vydanou v češtině je ČSN EN ISO 15730 (03 8164) Kovové a jiné anorganické povlaky – Vyhlazování a pasivace povrchu korozivzdorných ocelí elektrolytickým leštěním. Jde o novou normu zavádějící již starší mezinárodní normu ISO, která byla jako evropská převzata teprve nedávno a zasluhuje větší propagaci mezi potenciálními uživateli.

Oznámením ve Věstníku ÚNMZ, tedy pouze v angličtině, byly vydány tyto normy:

- ČSN EN 14038-1 (03 8343) Elektrochemická realkalizace a úprava vyztuženého betonu extrakcí chloridů – Část 1: Realkalizace       (gestor Pragoprojekt, náhrada dřívější ČSN CEN/TS – na obálce je omylem uvedeno „Elektromagnetická“)

- ČSN EN ISO 14647 (03 8520) Kovové povlaky – Stanovení pórovitosti povlaků zlata na kovových podkladech – Zkouška parami kyseliny dusičné (jako ČSN nová, EN přejímá již starší mezinárodní normu)

- ČSN EN 16813 (03 8722) Žárové stříkání – Měření konduktivity žárově stříkaných povlaků neželezných kovů metodou vířivých proudů (nová norma, doplňuje soustavu norem z oboru žárového stříkání)

- ČSN EN ISO 17668 (03 8570) Zinkové difuzní povlaky na ocelových výrobcích – Sherardování – Specifikace (nahrazuje ČSN EN 13811)

Vydáno bylo i několik norem z oboru smaltování, a to jako obvykle vyhlášením:

- ČSN EN ISO 11177 (94 5055) Smalty – Uvnitř a zevně smaltované armatury a tvarovky pro tlakové trubky rozvodů nečištěné a pitné vody – Požadavky na kvalitu a zkoušení

- ČSN EN ISO 28706-4 (94 5040) Smalty – Stanovení odolnosti vůči chemické korozi – Část 4: Stanovení odolnosti vůči chemické korozi alkalickými kapalinami ve válcové nádobě       

- ČSN EN ISO 28721-2 (94 5069) Smalty – Smaltovaná zařízení pro výrobní provozy – Část 2: Označování a specifikace chemické odolnosti a odolnosti proti tepelnému rázu

- ČSN EN ISO 28721-5 (94 5069) Smalty – Smaltovaná zařízení pro výrobní provozy – Část 5: Znázornění a charakterizace vad        

- ČSN EN ISO 28765 (94 5071) Smalty – Navrhování ocelových nádrží se šroubovými spoji určených ke skladování nebo ke zpracovávání vody nebo komunálních nebo průmyslových odpadních vod a kalů     

ČSN EN ISO 11177 a ČSN EN ISO 28721-5 jsou nové, u ostatních jde o revize.

Informace o vydání nových ČSN jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách ÚNMZ (www.unmz.cz). Podrobnější informace o jednotlivých normách z oboru koroze a ochrany proti korozi mohou případní zájemci získat v Centru technické normalizace SVÚOM, s.r.o. (www.svuom.cz), popř. u zpracovatele příslušné normy.

Obr. 1 Příklady správného a špatného oříznutí zkušebního tělíska

Obr. 2 Příklad nitkové koroze

Obr. 3 Příklady přístrojů pro měření tloušťky povlaků

Informace o konferencích

Jubilejní konference AKI

Výroční 20. ročník konference Asociace korozních inženýrů se uskutečnil ve dnech 18. až 20. října 2017 v Třebíči. V tomto krásném městě na západě Moravy lze navštívit spoustu zajímavých kulturních i historických památek, z nichž nejvýznamnější jsou starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa. Obě tato památní místa byla v roce 2003 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Za zmínku také jistě stojí Karlovo náměstí, které se nachází v samotném centru města a patří mezi největší náměstí v České republice.

Letošní ročník zaznamenal celkový počet 88 účastníků a 35 přednášek z různých oblastí korozní vědy. Jednotlivé příspěvky účastníků se dotýkaly témat zabývajících se korozí uměleckých děl a jejich restaurováním, monitoringem korozních dějů, povrchovými úpravami a povlaky kovových materiálů, ochranou úložných zařízení, biomateriály a jinými korozními problémy v energetice, stavebnictví, chemickém průmyslu a jiných odvětvích. Součástí odborné sekce byly také prezentace firem Strojconsult a COTTEX Trade s.r.o.

Po úvodním slovu prezidenta AKI, Ing. Tomáše Proška, PhD., byla již podruhé předána cena Milana Pražáka. Toto ocenění získal Ing. Robert Bartoníček, CSc. za mimořádný přínos v oboru korozního inženýrství. Odborná sekce byla poté zahájena úvodní prezentací prof. Ing. Pavla Nováka, CSc., kterému byla tato cena předána v loňském roce. Posterové sekce se zúčastnilo celkem 11 studentů. Jejich výkony byly ovšem natolik vyvážené, že se nemohla komise rozhodnout pouze pro jednoho vítěze, proto byla výhra rozdělena mezi všechny účastníky soutěže o nejlepší poster.

Odborný program konference byl tradičně zpestřen společenským večerem, kdy měl v rámci 20. výročí konferencí AKI prof. Ing. Pavel Novák, CSc. zajímavou a vtipnou přednášku shrnující předešlé ročníky. Poslední den byla na programu exkurze, letos jsme při té příležitosti navštívili vodní elektrárnu Dalešice.

Po celou dobu konference panovala velmi přátelská a dobrá nálada. Určitě budu mluvit za všechny, když pochválím skvělou organizaci a popřeji pořadatelům mnoho štěstí a sil do dalších let.

Petra Jarolímová

Učastníci soutěže o nejlepší poster

Exurze ve vodní elektrárně Dalešice