Časopis KOM
Výzkumné články
2001, 45 (ZVL), 2–6
Citace (ACS): Bouše, V.; Kalabisová, E. Smaltové povlaky. Koroze a ochrana materiálů 2001, 45 (ZVL), 2–6.
Citace (ISO): Bouše, V.; Kalabisová, E. Smaltové povlaky. Koroze a ochrana materiálů 2001, vol. 45, no. ZVL, p. 2–6.
Smaltové povlaky jsou nekovové anorganické povlaky, jejichž ochranná funkce je založena na vytvoření nepropustné celistvé vrstvy, natavené na podkladovém kovu, která izoluje kov od agresivního prostředí. Základní podmínkou této funkce je vyhovující přídržnost povlaku na kovu a kompaktnost vrstvy. Stupeň přídržnosti a celistvosti závisí na volbě vhodného druhu smaltu ve vztahu ke koroznímu prostředí, jemuž bude výrobek vystaven, i na způsobu zhotovování smaltované vrstvy, na volbě vhodného podkladového kovu i na provedení jeho předúpravy. Smaltové povlaky jsou pro mnohá prostředí považovány za optimální protikorozní ochranu, neboť vyžadují minimum údržby a oprav při délce životnosti srovnatelné s životností chráněného výrobku. Jejich použití je však často limitováno relativně vysokou pracnosti a poměrně značnými nároky na materiály a energii. Trendem je využívání technologických postupů umožňujících výrazné zjednodušení procesu zhotovování povlaku a snížení jejich tloušťky. Smaltování jako protikorozní ochrana je rozšířeno hlavně u výrobků spotřebního průmyslu. Pro povrchové úpravy strojírenských a energetických zařízení, v chemickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu se smaltové povlaky využívají pro svou odolnost vůči minerálním i organickým kyselinám, méně koncentrovaným alkalickým Iátkám i v prostředí horké vody a páry.
2001, 45 (ZVL), 7–12
Citace (ACS): Zahradník, L.; Kalabisová, E. Zhotovování stříbrných a zlatých povlaků. Koroze a ochrana materiálů 2001, 45 (ZVL), 7–12.
Citace (ISO): Zahradník, L.; Kalabisová, E. Zhotovování stříbrných a zlatých povlaků. Koroze a ochrana materiálů 2001, vol. 45, no. ZVL, p. 7–12.
Uplatnění povlaků ze stříbra a zlata v průmyslové praxi je často spojeno s využitím některých specifických vlastnosti těchto kovů (elektrické vodivosti, atd.) či s cílem zvýšit korozní odolnost podkladového materiálu. V mnoha případech jde současně také o zvýšení estetické úrovně výrobku. Obvyklým způsobem nanášení povlaků z těchto ušlechtilých kovů je jejich galvanické vylučování na podkladovém materiálu, nejčastěji z vodných roztoků, vzácněji z tavenin jejich soli. Kromě galvanického způsobu se právě u zlatých a stříbrných povlaků v praxi často uplatňuje chemický princip, tj. vycementování těchto kovů z roztoků jejich solí na méně ušlechtilém podkladu, případně vyloučení těchto kovů za použití redukčních činidel na nekovových materiálech. V elektrotechnickém průmyslu, šperkařství, při výrobě zrcadel a při úpravě povrchu některých strojních součástí (např. některých kluzných ložisek) mají povlaky ze zlata a stříbra stále trvající význam.
2001, 45 (ZVL), 13–15
Citace (ACS): Kalousková, H. Obecné zásady úpravy povrchu před nátěrem. Koroze a ochrana materiálů 2001, 45 (ZVL), 13–15.
Citace (ISO): Kalousková, H. Obecné zásady úpravy povrchu před nátěrem. Koroze a ochrana materiálů 2001, vol. 45, no. ZVL, p. 13–15.
Úspěšná realizace a trvanlivost mnoha druhů povrchových úprav (nanášeni nátěrových hmot, smaltů, kovových vrstev apod.) je přímo závislá na kvalitním provedení předúprav podkladového kovu. Význam pečlivého a důsledného provádějí předúprav je - s ohledem na jejich ekonomickou náročnost - často zpochybňován. Snížení intenzity při provádění jejich jednotlivých kroků či dokonce vynechání některé mezioperace sice vede k momentálnímu snížení nákladů; je-li však vyžadována dlouhodobě dobrá protikorozní funkce, jsou pak intervaly mezi jednotlivými opravami zkráceny a celkové náklady během provozní životnosti neúnosně rostou.