Ocenění

doc. Ing. Jan Macák, CSc. | 2023

Doc. Ing. Jan Macák, CSc. je jednou z nejvýznamnějších osobností oborů energetiky a koroze v energetice v České republice. Dlouhodobě působí na Ústavu energetiky VŠCHT Praha na pozicích výzkumníka, pedagoga i vedoucího. K obhajobě dovedl několik desítek studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Na celoškolské úrovni předsedal vědecko-výzkumnému výboru akademického senátu. Dlouhodobě se zabývá odolností materiálů v prostředích energetických provozů, přispěl k porozumění chování povrchových vrstev a rozvoji in situ elektrochemických měření v extrémních podmínkách vysokých teplot a tlaků. Dlouhodobě spolupracuje s odborníky a praktiky z CV Řež, s.r.o., ČEZ, a.s. a ÚJP Zbraslav, a.s. a s vědci z Finska, Holandska, Belgie, Německa, Velké Británie a dalších zemí.

V rámci Asociace korozních inženýrů přispívá k výuce v kurzu Korozní inženýr, spolupracuje na řešení výzkumných projektů i zakázek se členy asociace a je pravidelným účastníkem a spoluorganizátorem konference AKI. Dále se aktivně angažuje v sesterské EFC, kde je členem WP4 Nuclear Corrosion a rovněž se významně podílí na práci odborné skupiny ECG-COMON (European Cooperation Group for Corrosion Monitoring of Nuclear Materials), ve které pracuje jako člen exekutivního výboru pro výzkum.

doc. Ing. Jaroslav Bystrianský, CSc. | 2021

Odborným zaměřením Jaroslava Bystrianského jsou hlavně užitné vlastnosti vysoce legovaných materiálů, prognózy životnosti zařízení klasické a jaderné energetiky a protikorozní ochrana. Vzhledem k tomu, že hlavní aktivitou v období 1991 až 2001 byla zejména expertizní a výzkumná činnost v oblasti materiálového a korozního inženýrství, je většina výstupů technické a odborné činnosti ve formě výzkumných a expertizních zpráv, z nichž některé měly povahu hospodářského tajemství s omezenou veřejnou publikovatelností. Bylo mu uděleno 10 autorských osvědčení. Své poznatky konfrontoval s jinými odborníky oboru publikováním v našich i periodikách a na zahraničních i tuzemských konferencích.

Jaroslav Bystrianský je absolventem VŠCHT Praha, inženýrské studium ukončil obhajobou diplomové práce „Studium parametrů anodické ochrany“ a doktorské studium obhajobou disertační práce na téma „Koroze konstrukční uhlíkové oceli v roztocích dusičnanu amonného“. Následně pracoval jako výzkumný a vědecký pracovník ve VÚHŽ Dobrá. Během tohoto období řešil výzkumné úkoly související s problematikou korozní odolnosti a životností kovových materiálů v petrochemickém i chemickém průmyslu a v zařízeních jaderné energetiky. V letech 1995 až 2001 byl zaměstnán ve firmě TEDIS.KOR, s.r.o., na jejímž založení se podílel. Od roku 1990 působil jako odborný asistent na VŠB TU Ostrava, kde v roce 2005 habilitoval prací „Vliv chemických účinků prostředí a metalurgického stavu konstrukčních materiálů na životnost klíčových komponent jaderných elektráren“. Od roku 1991 pracoval nejprve jako externí, a pak jako stálý pracovník na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství, VŠCHT Praha. Od roku 2019 je místopředsedou výboru NTD A.S.I. a členem Komisí pro zpracování a revize NTD A.S.I. sloužící pro navrhování a provozování zařízení jaderných elektráren typu VVER a částečně i klasických elektráren. Od roku 2000 je členem expertních týmů řešících problémy běžících či rekonstruovaných klasických bloků (Dětmarovice, Mělník, Tušimice, Počerady aj.) a týmů ČEZ JE posuzujících bezpečnost provozu jaderných elektráren.

Ing. Vladimír Kučera, CSc. | 2020

Ing. Vladimír Kučera, CSc se zabývá zejména atmosférickou korozí a vlivem klimatických parametrů a znečištění ovzduší na technické materiály a objekty kulturního dědictví. Společně s E. Mattssonem, Ch. Leygrafem, J. Tidbladem, I. O. Wallinderovou a D. Thierrym tvoří celosvětově uznávanou skupinu výzkumníků, která v posledních desetiletích pomohla zařadit dříve opomíjenou atmosférickou korozi mezi plně etablované obory korozního inženýrství a vědy. K hlavním výzkumným aktivitám Vladimíra Kučery patří studium vlivu znečišťujících látek, jako jsou SO₂, NO_x, HNO₃, O₃ a prachové částice, na korozi a degradaci kovových a nekovových stavebních materiálů, zavedení konceptu „dose-response“ funkcí pro odhad vlivu klimatických parametrů na rychlost degradace materiálů v atmosféře a použití elektrochemických metod v atmosférických podmínkách, a to jak pro studium mechanismů, tak i pro monitoring koroze.

Vladimír Kučera je absolventem VŠCHT Praha, kde se také korozi začal věnovat v rámci své disertační práce. Od roku 1970 působil ve Švédském korozním institutu ve Stockholmu, kde se stal vedoucím výzkumu. Založil a mnoho let sloužil jako předseda programu ICP Materials pod hlavičkou Organizace spojených národů (OSN). Cílem programu je sledovat vliv znečištění ovzduší na korozi materiálů v globálním měřítku. Od Mezinárodní korozní rady (ICC) obdržel v roce 2008 cenu Marcela Pourbaixe za podporu mezinárodní spolupráce na poli koroze.

Ing. Petr Szeląg | 2019

Ing. Petr Szeląg je již po mnoho desetiletí přední osobností oboru povrchových úprav v České republice. Během své kariéry byl aktivní v oblasti výzkumu, vývoje, vzdělávání, normalizace a jako organizátor konferencí a dalších odborných setkání. Profesní dráhu zahájil ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů, kde vyvíjel technologie pro galvanické pokovování a další povrchové úpravy kovů jako výzkumný pracovník a později jako vedoucí odboru a vedoucí výzkumu. Zabýval se zejména zinkováním, měděním, niklováním, chromováním, náhradami za toxické kadmiování, vývojem slitinových zinkových povlaků, cínováním v kyselých lázních a konverzními povlaky bez sloučenin šestimocného chromu. V roce 1995 přešel společně s celým týmem do firmy Pragochema jako vedoucí výzkumu a vývoje. Kromě vývoje přípravků pro galvanotechniku se začal věnovat širšímu spektru přípravků pro povrchové úpravy, a to odmašťování, fosfátování, chromanové i bezchromanové pasivace, mezioperačním pasivace, mořící inhibitory, mazadla, odpěňovače apod. Mezi technickou veřejností je známý jako pedagog ochotně předávající své bohaté teoretické i praktické znalosti v oblasti galvanotechniky v rámci kurzů a školení. V letech 1990–1996 byl delegátem naší republiky v International Corrosion Council, jako viceprezident Společnosti pro povrchové úpravy se podílí na organizaci Aktivu galvanizérů v Jihlavě a je viceprezidentem Asociace korozních inženýrů.

Prof. Vladimír Číhal, DrSc. | 2018

Profesor Číhal je celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti koroze a protikorozní ochrany. Publikoval množství odborných článků a zpráv a je autorem a spoluautorem několika knih, které patří k fundamentálním odborným zdrojům v oboru. Jeho monografie Mezikrystalová koroze ocelí a slitin byla přeložena do několika jazyků včetně angličtiny a ruštiny a je neustále citována.

Profesor Číhal pracoval jako vědecký pracovník ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálu v Praze, ale věnoval se také pedagogické činnosti. Řadu let působil na Fakultě materiálového inženýrství (dříve Hutnické fakultě) VŠB – Technické univerzity v Ostravě, kde zastával i funkci vedoucího katedry materiálového inženýrství. Dlouhodobě se věnoval výzkumu elektrochemické potenciokinetické reaktivační (EPR) metody, kterou rozpracoval během své stáže ve Francii koncem šedesátých let. V roce 2006 byla tato metoda standardizována jako norma ISO.

Profesor Číhal je držitelem řady ocenění u nás i v zahraničí, například Stříbrné plakety Františka Křižíka Za zásluhy o rozvoj přírodních věd udělované Akademií věd ČR, Ceny Marcela Pourbaixe pro nejvýznamnější vědce v oblasti koroze od Mezinárodní korozní rady (ICC) a Ceny Evropské federace pro korozi (EFC) za celoživotní vědecký přínos.

Ing. Robert Bartoníček, CSc. | 2017

Robert Bartoníček je odborníkem s velmi širokým záběrem v oboru koroze a protikorozní ochrany. Zabýval se teoretickými problémy koroze, korozí ve vodách a v prostředí rafinérií. Výsledky svých prací publikoval. Hluboká a široká znalost korozní teorie mu umožnila aplikaci těchto poznatků při formulaci zásad protikorozní ochrany. Kromě monotematických odborných článků vydal nebo se spolupodílel editorsky či překladatelsky na vydání 3 knih, Koroze a protikorozní ochrana (ČSAV 1966, hlavní autor), Navrhování protikorozní ochrany (SNTL 1980, autor), Volba materiálu a protikorozní ochrana v chemickém průmyslu (R. Donndorf a kol. SNTL 1980, překlad). Ovlivnil i úroveň vzdělání technického personálů chemických i petrochemických provozů a svou aktivitou přispěl při založení Asociace korozních inženýrů (AKI) a vydávání časopisu Koroze a ochrana materiálu. Do roku 2011 byl presidentem AKI.

Prof. Ing. Pavel Novák, CSc. | 2016

Vědecké a výzkumné aktivity profesora Nováka pomohly prohloubit pochopení podmínek vedoucích k nerovnoměrným formám koroze korozivzdorných ocelí a dalších pasivovatelných materiálů v řadě technicky významných prostředí, jako jsou okludované roztoky vznikající za podmínek přestupu tepla, v betonu, lidském těle, ad. Studoval tvorbu, stabilitu a mechanismy poškození pasivních vrstev s použitím inovativních elektrochemických metod, které pomáhal vyvíjet od 60. let. Podařilo se mu prosadit a zavést anodickou ochranu zásobníků a chladičů kyseliny sírové, která vedla k významným materiálovým a energetickým úsporám a minimalizaci nákladů na údržbu. Věnoval se korozi ocelové výztuže v betonu se zaměřením na spojení mezi počátečním stavem povrchu ocelové výztuže a dlouhodobou odolností betonových staveb. Vyvinul modely erozní koroze, které přispěly k pochopení vzniku tohoto fenoménu a stanovení limitních podmínek provozu zařízení s vysokými rychlostmi proudění. Profesor Novák také pomáhal zavádět moderní techniky korozního monitoringu v českém průmyslu. V posledních letech se věnuje zejména korozní ochraně objektů kulturního dědictví se snahou přenést do tohoto oboru postupy protikorozní ochrany etablované v průmyslu. Ve většině z výše jmenovaných oblastí přesahuje jeho přínos hranice České republiky.