Bulletin AKI
Obálka
V dubnu 2016 jsme se rozloučili s
jednou nejvýznamnějších osobností působící v oboru korozního inženýrství Ing.
Milanem Pražákem CSc., jehož práce v oboru elektrochemie svým významem dosáhly
uznání nejen v bývalém Československu, ale i v zahraničí.
Milan Pražák nenásledoval své
humanitně a pedagogicky zaměřené předky. Otec Vilém byl docent - etnograf a
strýc Albert univerzitní profesor - filolog. Strýc také významně zasáhl do
politických událostí v Praze, počátkem května 1945 jako předseda České národní
rady.
Pan Pražák začal po druhé světové
válce studovat chemii na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologického
inženýrství při ČVUT v Praze. Krátce po absolvování nastoupil do tehdy
vznikajícího výzkumného ústavu ochrany materiálů. Nastoupil tam spolu s dalšími schopnými
mladými absolventy vysokých škol. Řada z nich tvořila u nás páteř kvalitního
korozního výzkumu po minimálně další čtvrtstoletí.
Měli štěstí, neboť prvým
ředitelem zakládaného ústavu by vzdělaný Milič Roubal, který dbal především na
výzkum podstaty korozních problémů. To velmi vyhovovalo fyzikálně-chemicky
zaměřenému Milanu Pražákovi.
Spolu s bratrem Vilémem v
polovině padesátých let sestavili mezi prvými na světě elektronické regulační
zařízení – potenciostat. Potenciostaty jsou dosud nezbytným prostředkem
zkoumání koroze kovů v elektrolytech a uplatňují se zvláště při výzkumu
pasivity kovů. Právě na pasivitě je založena korozní odolnost většiny technicky
využívaných kovů a té se Milan Pražák především věnoval.
Vznikající SVÚOM se stal i
zásluhou Milana Pražáka významným výzkumným pracovištěm nejen v měřítku
tehdejšího státu. Ze všech tehdejších korozníků byl Milan Pražák nejuznávanější
osobou ze strany elektrochemiků – zvláště žáků Jaroslava Heyrovského z
Polarografického ústavu akademie věd. Jeho úzké výzkumné kontakty s akademií
trvaly více než 30 let a vyústily i do jeho činnosti pro Mezinárodní
elektrochemickou společnost, pro Evropskou federaci pro korozi a ve členství v
redakční radě časopisu Corrosion Science.
Přes hluboké teoretické znalosti
mohl Milan Pražák z kádrových důvodů obhájit disertační práci až v 38 letech.
Stalo se tak díky dalšímu osvícenému a teoreticky zaměřenému řediteli ústavu
Karlu Bartoňovi. Ten navzdory kádrovým námitkám zajistil podporu jeho práce
významnými ruskými vědci Frumkinem a Kolotyrkinem.
Milan Pražák se nevyhýbal ani
technickým aplikacím a byl například mezi prvými na světě, kteří se pokusili o
průmyslovou aplikaci anodické protikorozní ochrany. Díky své odborné činnosti
byl také právem mezi prvými čestnými členy Asociace korozních inženýrů vzniklé
v roce 1991 a vystupoval na jejích konferencích až do roku 2002.
prof. Ing. Pavel Novák,
CSc.
„Osobnost Ing. Milana Pražáka, CSc., který nás nedávno opustil,
vyzařovala pro nás hřejivě a povzbudivě, jak ve vztahu ke spolupracovníkům, tak
i studentům. Vystihoval jej vždy laskavý úsměv a nadšení pro práci. Milan byl
nejen dobrý člověk, ale i nadaný experimentátor a navíc zapálený radioamatér.
Když nám práce C. Edeleana a M. H. Robertse odhalily metody potenciálové
polarizace, a tím i schéma Hicklingova potenciostatu (1942), Milan, ve
spolupráci s bratrem Vilémem, v krátké době realizoval toto originální zařízení
pro studium pasivního stavu a výzkumu sklonu korozivzdorných ocelí ke
strukturním druhům koroze, a tím objevení "sekundární pasivity", což
prezentoval na Kongresu o pasivitě v Heidelbergu. Společné aktivity jsme
později zažili na mezinárodním korozním kongresu v Bruselu a Amsterodamu a také
při setkání s prof. Schwenkem, prof. Herbstlebem a prof. Spähnem v Německu. Padesátá
léta přinesla na SVUOM problémy s "prověrkami" a se slučováním s
Kovofinišem. Nastalo propouštění, z kolektivu musel odejít i Vilém Pražák
("dva bratři nemohli pracovat v jednom ústavu"). Bylo to složité
období, ale Milan dokázal ve své práci i nadále pokračovat. Vynikající odborné
kvality, výsledky a světově uznávané poznatky Milana Pražáka byly oceňované jak
u nás, tak v zahraničí. Z našich osobností, které posuzovaly a také vysoce
oceňovaly jeho vynikající výsledky, můžeme jmenovat prof. Dr. Ing. Korittu,
prof. Ing. Teindla, DrSc., prof. Ing. Koutského, DrSc., prof. Dr. Ing. Kubelíka
a prof. Dr. Ing. Pluhaře. Ing. Milan Pražák, CSc. bude navždy patřit do korozní
komunity a budeme na něj s úctou vzpomínat.“
Vladimír Číhal, Marie Blahetová a přátelé
„Od okamžiku, kdy jsme se poznali, se pro mne Milan Pražák stal
člověkem, jehož jsem si nejen vážil, ale kterého jsem i obdivoval. Myslím, že
měl báječný dar dodat sebedůvěru mladým lidem začínajícím po VŠ svou profesní
kariéru. Na druhé straně věděl jak zklidnit ty příliš netrpělivé a očekávající
rychlou kariéru ve vědeckém světě. K těm, pro které je touha po dokonalosti
publikační brzdou, uměl být trpělivý a snažil se je osvobodit od přílišných
pochybností. Sám však po celý život zastával názor, že publikace, kterým by
přílišný spěch mohl uškodit, by měly být pozdrženy a případně přepracovány.
Dodnes mu závidím vzácnou vlastnost poradit, aniž by ostatním vnucoval svůj
vlastní názor na řešený problém.“
Boleslav Eremiáš
„Milana jsem znala po celá desetiletí, a i když se naše profese poněkud
rozcházely, velmi jsem si ho vážila pro jeho klidnou a vyrovnanou povahu. Když
na něj nyní vzpomínám, vybaví se mi naše pradávné víkendové zájezdy na lyže do
Krkonoš, kam jsme několikrát s ostatními vyrazili z Jenerálky. Společnost byla
tak přátelská, že tato krásná vzpomínka na společné chvíle nevymizela dodnes.“
Dagmar Knotková
„Ing. Milana Pražáka jsem poznal krátce po tom, co jsem v roce 1978
nastoupil do SVÚOM. Přestože byl o generaci starší a v té době již dávno
mezinárodně uznávanou odbornou kapacitou, choval se k nám všem mladším a s
oborem se teprve seznamujícím jako ke kamarádům. To především poznali a ocenili
ti, kteří s ním na Jenerálce pracovali. Na každé naše setkání jsem se velmi
těšil, a to zvláště od doby, kdy jsem zjistil, že kromě společného
zaměstnavatele nás spojuje ještě i láska ke Krkonoším. To se ukázalo, když jsme
se setkávali na chatě ve Sv. Petru, kam často jezdil s rodinou, a všichni
společně tu holdovali běžkám. Opravdu velmi rád budu na tyto chvíle stále
vzpomínat.
Jiří Sikač
„Osobně jsem si Milana Pražáka velmi vážil, protože to byl on, kdo byl
vždy a nezištně ochoten poradit, což jsme s Vladimírem Kučerou využívali při
našich diplomových i disertačních pracích na VŠCHT Praha. Myslím si, že je
velká škoda, že Milan nenásledoval pedagogickou aktivitu svého otce či strýce,
měl pro ni všechny osobnostní předpoklady. Bránily tomu ale především problémy
ze strany komunistického režimu. Vzpomínám si ale, že v druhé polovině šedesátých
let byl Josefem Korittou, který byl tehdy rektorem a vedoucím katedry,
podniknut nesmělý pokus a Milan Pražák se ocitl v jeho návrhu osob
perspektivních pro habilitaci na katedře metalurgie VŠCHT. To ale doba tzv.
normalizace zcela zhatila. Milan zůstal jako vedoucí vědecký pracovník ve
Státním výzkumném ústavu ochrany materiálu a dál ochotně vedl mladé výzkumníky
a podílel se i na výuce korozníků v rámci kurzů celoživotního vzdělávání. Přeji
vám všem, abyste na Milana Pražáka vzpomínali jen jako na přátelského,
skromného, usměvavého a vzdělaného člověka tak, jak jsem ho poznal já v době
jeho aktivního profesního působení.“
Pavel Novák
Výroční a společenská rubrika
Jedním z hlavních bodů činnosti
Asociace korozních inženýrů je propagace oboru koroze s cílem dosáhnout
efektivnější aplikace poznatků protikorozní ochrany v praxi a snížit tak ztráty
korozí způsobované. K tomu nepochybně patří také oceňování jedinců se zvláštním
přínosem oboru. Doposud k tomu mimo čestného členství neměla AKI žádný nástroj.
Čestné členství je udělováno členskou schůzí na návrh Výboru jednou za 4 roky
za zásluhy o AKI. Ani AKI, ani jiná organizace však v České republice neoceňuje
osobnosti za výsledky jejich odborné činnosti tak, jak je běžné na evropské či
světové úrovni. Příkladem mohou být ceny Cavallaro Medal a European Corrosion
Medal udělované Evropskou korozní federací, EFC, Willis Rodney Whitney Award a
Frank Newman Speller Award od NACE nebo Marcel Pourbaix Award Mezinárodní
korozní rady, ICC. Proto Výbor AKI na své květnové schůzi schválil vytvoření
Ceny Milana Pražáka, která bude od letošního roku udělována osobnostem s
významným a dlouhodobým přínosem v oblasti korozního inženýrství, protikorozní
ochrany nebo vědeckého poznání v oblasti koroze z akademické, výzkumné nebo
aplikační sféry.
Proč právě Cena Milana Pražáka?
Není mnoho výzkumníků činných v oboru koroze v České republice s tak
jednoznačným přínosem v lokálním i celosvětovém měřítku. Ing. Milan Pražák,
CSc. obohatil korozní výzkum zejména aplikacemi elektrochemických metod. Jeho
pionýrská činnost ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů a celoživotní
nezištné sdílení znalostí obohatilo současné i následující generace českých a slovenských
korozníků a významně pomohlo k světově silné pozici českého korozního výzkumu.
Neméně důležitá pro něj byla i aplikační činnost v oblasti protikorozní
ochrany.
Smutným faktem je, že mezi
prvotním návrhem Ceny a jejím schválením Výborem Milan Pražák zemřel. Drobnou
útěchou nám může být to, že byl o návrhu svým synem jen několik dní před smrtí
informován a potěšen a začal přemýšlet o fyzické podobě Ceny.
Cena Milana Pražáka bude
udělována nanejvýš jednou ročně a bude sestávat z diplomu, plakety a bezplatné
účasti na konferenci AKI, během jejíhož konání bude příjemci slavnostně
předána. Příjemce Ceny bude zároveň požádán o přednesení příspěvku se vztahem k
oceněné práci. Vytvoření plakety se ujal profesor Pavel Novák. Záměrem je, aby
připomínala dílo i osobnost Milana Pražáka. Její podoba bude představena v
příštím Bulletinu AKI.
Příjemce Ceny nemusí být členem
AKI a může být jakékoliv národnosti. Oceněná práce musí však být vykonána v
České republice nebo mít k České republice úzký vztah.
Kandidáta pro Cenu Milana Pražáka
může navrhnout jakýkoliv člen AKI formou dopisu adresovanému jednateli AKI.
Dopis musí obsahovat stručné odůvodnění návrhu. Uzávěrka nominací bude vždy 30.
dubna. Příjemce Ceny pak vybere výbor AKI na svém květnovém zasedání. V případě
těsného výsledku hlasování nebo jakýchkoliv pochyb o kvalitách kandidáta si
výbor AKI ponechává právo Cenu v daném roce neudělit.
Dňa 19.4.2016 zomrel významný vedec,
vysokoškolský učiteľ a bývalý dekan Hutníckej fakulty Technickej univerzity v
Košiciach Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich, Ph.D. Narodil sa dňa 1.4.1930 vo
Frýdku-Místku, kde aj prežil svoju mladosť. Po maturite na ostravskej Vyššej
priemyselnej škole strojníckej a ročnej konštruktérskej praxi vo Vítkovických
železiarňach sa zapísal na Hutnícku fakultu Vysokej školy banskej v Ostrave. Po
jej úspešnom ukončení v roku 1953 nastúpil ako asistent na Hutnícku fakultu novozaloženej
Vysokej školy technickej – terajšej Technickej univerzity v Košiciach. V roku
1962 sa habilitoval na docenta. Vo svojich 42 rokoch sa stal mimoriadnym a vo
49 rokoch riadnym profesorom v odbore korózia kovov. Svoje organizačné a
riadiace schopnosti zúročil ako zástupca vedúceho Katedry náuky o kovoch, ako
prodekan a v rokoch 1962 – 1966 a ďalej v rokoch 1973 – 1982 ako dekan fakulty.
V tom čase ako mladý asistent sa
stal zakladateľom výučby a výskumu v oblasti korózie na Hutníckej fakulte. Už
vo svojej kandidátskej práci, ktorou zakončil
vedeckú ašpirantúru, sa venoval problematike koróznej únavy materiálov
vrtných tyčí pre hlbinnú ťažbu a geologický prieskum. Do výskumu koróznej
únavy, neskôr problematiky ocelí typu Corten a ďalších aktuálnych tém,
pritiahol mladších spolupracovníkov z pracoviska i praxe. Založil košickú
vedeckú školu korózie a vychoval v nej 15 kandidátov vied. Bol riešiteľom a
zodpovedným riešiteľom množstva vedecko-výskumných úloh, z ktorých boli mnohé
riešené v medzinárodnej spolupráci. Z výsledkov svojej bohatej vedeckej
činnosti publikoval viac ako 200 pôvodných vedeckých prác, vydaných v domácich
a zahraničných časopisoch a prezentovaných na domácich a zahraničných konferenciách.
Mimoriadne boli oceňované výsledky jeho spolupráce s priemyselnou sférou v
oblasti plynárenstva, energetiky, hutníctva, chemického priemyslu a
strojárstva. Slovenskou akadémiou vied bol ocenený Zlatou medailou Auréla
Stodolu. Vrcholným uznaním jeho zásluh o rozvoj vedy bolo udelenie čestného
titulu Doctor honoris causa v roku 2002.
Pedagogické pôsobenie profesora
Kocicha sa neobmedzovalo len na fakulty košickej techniky, ale opakovane
prednášal i v Nemecku na Bergakademie Freiberg. Koróznu gramotnosť pomáhal
šíriť svojou činnosťou vo vedecko-technických spoločnostiach. Z tohto pohľadu
je významné jeho pôsobenie vo funkcii predsedu celoštátnej Odbornej skupiny
korózie a povrchovej úpravy pri Slovenskej strojárenskej spoločnosti. Do
vysokého veku bol garantom medzinárodných vedeckých konferencií Korózia
úložných zariadení a Korózia v energetike, striedajúcich sa a usporiadaných v
dvojročných cykloch. Vysoko boli cenené ním vedené odborné kurzy korózie v
rámci celoživotného vzdelávania pracovníkov plynárenstva a energetiky.
Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav
Kocich, Ph.D. sa do poslednej chvíle snažil podeliť o svoje vedomosti a
skúsenosti s pracovníkmi a študentmi Hutníckej fakulty ako emeritný profesor.
Bol však známy nielen ako významný vedec, učiteľ, riadiaci pracovník vo
funkciách zástupcu vedúceho katedry, prodekana a viacnásobného dekana Hutníckej
fakulty, ale v neposlednom rade aj ako
človek so zmyslom pre láskavý humor. Bol príjemný spoločník, do vysokého veku
nadšený cyklista, filatelista, zanietenec genealógie a zanietený pisateľ
rôznych spomienok zo súkromia a historických traktátov o Hutníckej fakulte.
Jeho srdce sa navždy zastavilo vo veku nedávno dožitých 86 rokov. Jeho
spomienky, rady, názory a odporúčania budú navždy chýbať všetkým, ktorí ho
poznali.
Česť jeho pamiatke.
Doc. Ing. Iveta Vasková, PhD.
dekanka Hutníckej fakulty TU v Košiciach
Izrael patří již dlouhodobě
k důležitým obchodním partnerům České republiky. Jde o náš pátý nejvýznamnější
mimoevropský exportní trh a klíčového partnera v oblasti Blízkého východu.
Dobré vztahy s Izraelem jsou výsledkem podpory Československa
v období budování izraelského státu a spolupráce navázané po roce 1990.
V květnu navštívil Českou
republiku již poněkolikáté pan Alec Groysman, prezident Izraelské společnosti
chemických inženýrů a chemiků a bývalý prezident Izraelského korozního fóra.
K České republice má velmi blízký vztah a pravidelně se k nám vrací.
S izraelskými a českými kolegy se snaží prakticky naplňovat rámcovou
smlouvu o spolupráci mezi chemickými společnostmi České republiky a Izraele,
kterou spolupodepsal s profesorem Janem Johnem, prezidentem České
společnosti chemické, profesorem Jiřím Drahošem, prezidentem České společnosti
chemického inženýrství, profesorem Jaromírem Ledererem, presidentem České
společnosti průmyslové chemie, profesorem Ehudem Keinanem, prezidentem
Izraelské chemické společnosti a panem Amiadem Alexandronem, prezidentem
Izraelského institutu chemických inženýrů v Jeruzalémě v roce 2014.
Na fotografii z jednání, na kterém byla smlouva podepsána, je spolu s
Pavlem Bělobrádkem, vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, Amiadem
Alexandronem a Ehudem Keinanem. Jakožto uznávaný odborník v oblasti
korozní ochrany v petrochemickém průmyslu se Alec Groysman hodlá zasazovat
o prohloubení spolupráce mezi českou korozní komunitou reprezentovanou AKI a
korozní komunitou izraelskou.
Pan Alec Groysman nám laskavě
pomůže s přípravou spojených konferencí ICC a EUROCORR v roce 2017
v Praze jako člen Mezinárodní vědecké rady a předsedající sekce zaměřené
na korozní problémy v průmyslu těžby a zpracování ropy a plynu. Zavázal se
konferenci aktivně propagovat v Izraeli a přilákat účastníky i
vystavovatele. Já jsem na oplátku přijal pozvání na 12. konferenci Izraelského
korozního fóra, která se bude konat 24. listopadu 2017 v Tel Avivu pod
záštitou NACE. Při této příležitosti nabízím členům AKI možnost poskytnutí
kontaktů na firmy a jednotlivce činné v oblasti protikorozní ochrany
v Izraeli či zajištění schůzky.
Do budoucna plánujeme
zorganizovat společný workshop zaměřený na problémy petrochemického průmyslu,
korozní monitoring a korozní management a případně i návštěvu Izraele pro české
podniky a naopak. Pro podniky a výzkumné instituce existuje také možnost
společných projektů v rámci programu Gesher/Most financovaného oběma
vládami.
Pro další informace mě, prosím,
neváhejte kontaktovat e-mailem (tomas.prosek@vscht.cz)
nebo telefonicky (723 242 413).
Tomáš Prošek
Informace o konferencích
Ve dnech 25. - 27. května 2016 se
v hotelu Voroněž v Brně uskutečnil jubilejní 25. ročník mezinárodní konference
metalurgie a materiálů METAL 2016. Organizátorem celé akce byla společnost
Tanger s.r.o., které má již mnohaletou zkušenost s pořádáním podobných akcí.
Konference byla zahájena plenárními přednáškami prof. Marcelem Somersem z
Dánska a Ing. Karlem Sakslem, DrSc. z Košic. Konference byla rozdělena na šest
přednáškových a na šest posterových sekcí. Náplní sekce A byly nové způsoby
zpracování odpadů z výroby surového železa a oceli, recyklace a bezproudové
technologie. Také zde bylo možné vyslechnout přednášky na téma nových
aktuálních směrů vývoje technologie výroby železa a oceli doplněné o fyzikální
a numerické modelování procesů jejich výroby. Sekce B byla zaměřena na
technologickou tvařitelnost kovů a nové pokrokové metody tváření doplněné o
numerické modelování procesů tváření za tepla i za studena. V sekci C bylo
možné vyslechnout přednášky zaměřené na fyzikální metalurgii ocelí nebo
přednášky zaměřené na vysoko pevné oceli a oceli pro aplikace za vysokých
teplot a zvýšených tlaků. Náplní sekce D byla problematika protikorozní ochrany
povrchu kovů a to především elektrochemickým a žárovým povlakováním, plazmovými
nástřiky, nanášením PVD a CVD vrstev a metodami organických, sklovitých a
sklokeramických nátěrů. Sekce E byla zaměřena na neželezné kovy a slitiny,
způsoby jejich výroby, přípravy intermetalických sloučenin, kompozitních materiálů,
materiálů s řízenou pórovitostí a jejich aplikací v oboru biomedicíny. Sekce F
byla zaměřena na ekonomiku a řízení metalurgické výroby.
Posterová sekce byla rozdělena do
stejných sekcí jako přednášky a prezentace posterů se uskutečnilo ve čtvrtek od
17-19.30 hodin. Celý blok byl završen soutěží o nejlepší poster. První tři
vítězové obdrželi hodnotné ceny a dále bylo předáno pět čestných uznání.
V rámci doprovodného programu si
účastníci konference mohli vybrat plavbu lodí po Brněnské přehradě, prohlídku
prvorepublikové vily Loew-Beer, nebo akční návštěvu Vědeckého parku Brno, který
se nachází hned naproti hotelu Voroněž. Středeční společenský večer pořádaný
přímo v krásných prostorech hotelu Voroněž a čtvrteční Beer party v nedaleké
restauraci Moravská chalupa byly příjemným zpestřením celé akce.
Konference METAL 2016 měla již
tradičně vysokou účast a i v tomto roce hostila více než 500 účastníků nejen z
Evropy, ale i z ostatních zemí světa, a to především z Asie a afrického
kontinentu. Velmi dobře zorganizovaná konference byla přínosem pro všechny
zúčastněné a již teď je možné se těšit na její další ročník.
Šárka Msallamová
V pondělí 25. dubna se vydala
značná část pracovníků a studentů Ústavu kovových materiálů a korozního
inženýrství z VŠCHT Praha do historického městečka Mikulova. Přitahovala je sem
nejen malebná krajina vinařského kraje. Konala se zde totiž ve dnech 25. – 27.
4. 2016 4. mezinárodní chemicko-technologická konference. Útočištěm se stal
hotel Galant se svými přednáškové sály stylově nazvanými podle v oblasti
pěstovaných odrůd vín - Aurelius, Cabernet, Sauvignon, Pálava, Frankovka a
Tramín.
25. - 26. října 2016, hotel Zámek
Valeč (u Třebíče)
Redakce časopisu Focus Nerez
připravuje 3. ročník konference pro zpracovatele, uživatele a obchodníky s
korozivzdornou ocelí – Fórum nerezářů 2016, která se bude konat ve dnech 25. -
26. října 2016 v hotelu Zámek Valeč na Vysočině. Tato odborná, technicky
zaměřená konference se bude zabývat specifickými problémy volby a zpracování
tohoto výjimečného a stále častěji používaného materiálu.
Fórum nerezářů 2016 programově
naváže na předchozí dva ročníky. Změnou bude místo konání konference, které se
po dvou letech přesune z Ostravy na Vysočinu. Zde působí firma ACO Industries
k.s., která je generálním partnerem letošního Fóra nerezářů. Zde také proběhne
2. den konference exkurze do výrobních provozů tohoto významného zpracovatele
korozivzdorné oceli.
Přednáškový program letošní
konference bude opět zaměřen na nejdůležitější témata spojená s problematikou
branže korozivzdorných ocelí, kterými jsou: koroze, správná volba materiálu,
správné postupy a zásady zpracování korozivzdorných ocelí, jejich svařování a
dělení, povrchová úprava apod. Tyto a mnohé další otázky budou v průběhu Fóra
nerezářů 2016 zodpovězeny zkušenými přednášejícími.
Mezi přednášejícími se účastníkům
Fóra představí jak odborníci z technických univerzit v České republice, tak
odborníci z praxe - zástupci firem, kteří denně řeší problémy vznikající při
zpracování korozivzdorných materiálů. Nebudou chybět ani zástupci zahraničních
firem.
Po ukončení přednáškového dne
bude následovat doprovodný program konference – prohlídka a společná večeře v
prostorách Dalešického pivovaru včetně ochutnávky zde vyrobené piva.
Přihlašovací formulář v
elektronické podobě a další informace naleznete v nejbližších dnech na:
www.forum-nerezaru.com
Pavlína Opletalová
V druhé polovině dubna (20. -22.
4.2016) se uskutečnil 16. ročník pravidelného mezinárodního sympozia
Metalografie a materiálových věd " Metallography 2016". Tato akce se
pořádá v nádherné lokalitě Vysokých Tater nedaleko Tatranské Lomnice, ve Staré
Lesné. V pravidelných tříletých intervalech se zde setkávají odborníci z celého
světa již od roku 1969. Tato konference je zaměřena nejen na oblast kovových
materiálů, ale také na mnoho dalších moderních materiálů a technologií.
Prezentace výsledků vědců z celého světa byla doplněna i výstavou
nejmodernějších přístrojů, zařízení a technologií.
Konference byla zahájena večer
19. 4. 2016 slavnostním přípitkem s ochutnávkou místních slovenských specialit.
Úvodní přednáška, která se uskutečnila již ve večerních hodinách po slavnostním
zahájení konference, byla v podstatě pozvánkou do překrásných míst Vysokých
Tater. V. Rušín všechny zaujal svou přednáškou “Space walking” s velkým
množstvím nádherných fotografií místní krajiny a nevšedních obrázků
z vesmíru, které byly pořízeny v observatoři na Lomnickém štítu.
Ostatní přednášky probíhaly po
celé dva následující dny souběžně v několika přednáškových sálech v jednotlivých
sekcích. Seznam jednotlivých příspěvků je možno nalézt na stránkách konference
(http://web.tuke.sk). Součástí konference byla také posterová sekce, která
vzbudila velký zájem a v prostorách k ní určených probíhala diskuse nad
jednotlivými příspěvky účastníků.
Po ukončení odpoledního bloku přednášek se ve
středu večer pořádala pro všechny účastníky stylová večeře v nedaleké kolibě ve
Staré Lesné. Bylo připravené servírované menu složené z několika chodů,
které bylo proloženo vystoupením místní folklórní skupiny a dále pak udílením
cen účastníkům soutěže o nejlepší fotografii. Byli též oceněni významní
recenzenti příspěvků do Materials Science Forum, kde se publikují jednotlivé
příspěvky z konference.
Ve čtvrtek byl program přednášek
o něco kratší, aby měli účastníci možnost podniknout alespoň malý výlet do
okolí, neboť krása Vysokých Tater, které jsou zde na dosah, všechny
neodolatelně lákala k turistickým aktivitám. Večer se konal v místním hotelu
Společenský večer, který byl opět ve znamení slovenských specialit a jiných
kulinářských dobrot.
Konference Metallography 2016 proběhla ve velmi přátelské a příjemné atmosféře a nelze než popřát organizátorům hodně sil v organizaci budoucího již 17. ročníku, který se uskuteční ve Staré lesné v roce 2019.
Iva Pospíšilová
Restaurátory i teoretiky oblíbená
konference se letos uskutečnila ve dnech 18.–19. května. Přednášková i
posterová sekce se konaly v prostorách Slezské univerzity v Opavě. Na programu
bylo mnoho příspěvků z konzervátorské praxe i z výzkumné činnosti. Trochu
netradiční a velice zajímavá byla přednáška Kateřiny Baťkové ze SLU v Opavě s
názvem Muzeum patologie, rekonzervace tekutinových preparátů. Prezentace
příspěvků byly řazené podle materiálů a podle stupně studia. Začínali studenti
bakalářských studií poté magisterských a na závěr své příspěvky přednášeli
doktorandi. Konference se zúčastnili studenti vysokých škol z Prahy, Brna,
Opavy, Pardubic a Bratislavy. Odpoledne proběhla soutěžní posterová sekce, ve
které se mezi třemi nejlepšími postery umístily hned dvě studentky v VŠCHT
Praha. Po prvním konferenčním dni byla možnost si prohlédnout expozice
Slezského zemského muzea. Večer se všichni účastníci sešli na společenském
diskuzním večeru v Kluku Art. Na úvod druhého dne bylo zařazeno několik
zajímavých prezentací týkajících se průzkumu a konzervování starých tisků.
Závěr konference se nesl v duchu výzkumných prací a přiblížení některých
analytických metod studenty doktorských studijních programů. Veliká pochvala
patří organizátorům akce za skladbu příspěvků, vydařený společenský večer a
bezednou konvici s kávou a čajem.
Zuzana Pecenová